Před lety jsem na největším veletrhu golfové turistiky IGTM viděl první fotky hřiště v Nepálu. Na jedné z nich byl vidět i muž s kulovnicí. „Co to je?“ ptal jsem se nepálského kolegy. „Někdy se u nás na hřišti může objevit tygr, tak střelec…, kdyby náhodou…“
Zasunul jsem tohle setkání s tygrem na hřišti někam hluboko do podvědomí a i Nepál tak nějak vymáznul z aktualit v hlavě. Jenže loni v dubnu se ozvalo zemětřesení. Přesně 25. dubna v 11.56 h nepálského času, s epicentrem asi 77 km od hlavního města Káthmándú. Hned příští den následoval další otřes. Bylo to nejsilnější zemětřesení v Nepálu od roku 1934. Počet obětí překročil 8000, materiální a kulturní škody byly nevyčíslitelné. Záběry v médiích byly děsivé, situace malých, skromných a sympatických Nepálců vyvolávala vlny soucitu, organizovala se humanitární pomoc, která pomáhá zacelit ty nejbolestivější rány. A v těchhle zprávách se mihla reportáž britského listu The Telegraph, že těsně po zemětřesení se devítijamkové hřiště Royal Nepal Golf Club stalo dočasným útočištěm asi pro 2000 lidí, kteří náhle přišli o své domovy. Provizorní stany, přístřešky, nádrže s vodou. Bylo mi milé, že golf aspoň takhle mohl pomoci a byl k něčemu, a tak mě při předvánoční návštěvě oblíbeného originál nepálského krámku v Dejvicích v ulici Národní obrany napadlo zjistit, jak to tam asi vypadá po půlroce od zemětřesení a že by článek o nepálském golfu mohl pomoct probudit trochu zájem o cesty do této země.
Nejchudší, nebo nejbohatší?
Nepál patří mezi nejchudší země světa. Třetina obyvatel žije pod hranicí chudoby (2 USD/den), politické a vládní spory trvají a vnášejí napětí a nejistotu do každodenního života, což, jak víme, rozvoji země a ekonomiky nesvědčí.
Jamuna Gurung z Káthmándú a Dejvic má na situaci Nepálců úplně jiný pohled: „Nepálci jsou nejbohatší lidi na světě! Pořád se bavíme, smějeme, jíme a tančíme.“ Já: „…co byste poradila Čechům, aby byli šťastnější?“ Ona: „Míň pracovat!“ Jednou z mála šancí Nepálu aspoň na částečné rychlé zlepšení ekonomické situace je cestovní ruch. Tedy všichni Nepálci by byli rádi, kdyby to byl ruch cestovní a co největší. Turistika je významným přínosem do státní i soukromých pokladen a živí tři procenta obyvatel. V roce 2014 přijelo do Nepálu 860 000 turistů, což je sice významné, ale kde jsou ty časy popularity 60. a 70. let, kdy se tam létalo z celého světa a ve velkém, přestože cestovatelský komfort zdaleka nebyl tak vysoký jako dnes. A co bylo tehdejším důvodem popularity? Drogy! Dodnes visí v Káthmándú vývěsní štíty kuřáren a krámků, kde byly drogy k dostání. Hippies našli svůj ráj, ale jejich početné kolonie nakonec nepálská vláda vytěsnila nekompromisním zákazem marihuany v roce 1973. Od té doby se postihy za přechovávání a užívání drog zpřísnily – jsou v podstatě horší než u nás a za distribuci jsou ještě mnohem a mnohem větší.